O třech pivech a zajímavých náhodách

Etuda o základním právu pít, konat a nebýt odpovědný, na pozadí celého příběhu probíhá shoda až neuvěřitelných náhod.

Přestože má státní rozpočet českého zemanství přebytek, lukrativní nemovitosti zkupují čínští komunis… eh … developeři a párek v rohlíku brzy přijde s kečupem, hořčicí a účtenkou, je největší pozornost opět obrácena k tomu zcela zásadnímu – pivu. A samozřejmě zcela náhodou prochází populistický zákon senátem v době, kdy se blíží senátní volby. Socani trpí újmu po narážkách na pedofilii a ten-jenž-má-recept prostě potřebuje startovní bodíky. A tak se parta spravedlivých dostala až k základnímu Pomazánko-Maslowově pilíři středostavovského Čecha a bojuje za jeho zákonné právo chlastat a jet vožralej na bicyklu. Hlavním argumentem budiž, že Němci a Šilinkové taky chlastají.

Expertní komise odboru dopravy tuto novelu zcela odsuzují, a ať už je to jak chce, expertní komise tu jsou z nějakého důvodu. Ano, Němci, Rakušané i další národy smí pít a následně řídit, nejen kolo, ale i motorová vozidla. Není to díky zákonu, ale díky zdravému uvažování, principu, že když můžu, neznamená to, že musím, principu, že když mám limit skoro promili, nemusím ji nutně pokořit a hádat se s policajtem, že jsem fakt vylel jen tři bloňďáky. Jsou zvyklí se k tomu postavit jakž takž střídmě. U nás naproti tomu okamžitě nastane situace „ale však daj si ještě jedno, však možeš“. Pokuty, trestní stíhání a následná zodpovědnost už pak nezvrátí situace, kdy opilec zaviní nehodu.

Tento zákon by zcela jistě projít neměl, namísto toho, a to aby jste neřekli, že Kedluben jen pleje a nenabízí řešení, by jsme se měli poučit z pravidla jiného. Říká se mu džentlmenská dohoda. Vycházejme z principu, že obě strany, v tomto případě cyklisté a policisté nejsou kreténi. Pakliže se potká cyklista nekretén po dvou na žízeň vpravených, ale zcela koordinovaný a bdělý situace s policistou nekreténem, dýchne mu nula čtyři, policista nekretén si splní povinnost, upozorní na porušení zákona a s mírným pokývnutím se s cyklistou nekreténem se rozloučí. V případě, že je na jedné straně kretén, ať už tedy přehnaně horlivý zastánce práva nebo ožralec na kole, děj se vůle situační.

A jen tak závěrem, ono se vůbec nepředpokládá, že by ten zákon prošel, takže věřme, že tu šlo o pokus o lidské blaho, právo a spravedlnost a ne o zasrání všech mediálních kanálů ztracenou kauzou, aby si někdo trochu šplhnul. To už by byla velká náhoda. A takové náhody se přeci nedějí.